Série rozhovorů s trenéry, začíná s Markem Hrubým, členem A teamu a zároveň trenérem starších žáků.
V neúplné sezóně jste obsadili celkově 5. místo. Myslíš, že celkové umístění odpovídá výkonům v zápasech?
M.H. Na začátek musím říct, že jsme spokojeni s 5. místem. Je pravda, že u dětí se na tabulkové postavení moc koukat nedá a člověk musí spíše dbát na rozvíjení dovedností. Určitě je pozitivní, že se nám podařilo skončit v horní třetině tabulky. Pro všechny hráče je to povzbuzení do dalších sezón. Hráči celou sezónu pracovali fantasticky, což se projevilo i do zápasů. Další velmi pozitivní věcí je fakt, že v kabině panovala skvělá atmosféra, za což bych chtěl poděkovat všem hráčům a jedné hráčce, všem rodičům, asistentovi Patriku Řehořovi i vedoucímu družstva. Prostě se nám tady sešla skvělá parta, která se vzájemně povzbuzovala, což se poté projevilo na výsledcích.
Celková sezóna přinesla pozitiva i negativa. Mohl bys vypíchnout jednu věc (jak negativní, tak pozitivní), která Ti utkvěla v hlavě nejvíce?
M.H. Nejprve musím říct, že určitě byla častější pozitiva, které jsem už popsal v první otázce. Pokud bych měl tedy najít nějaké negativum, byl by to menší počet hráčů, který jsme měli k dispozici. V tomto případě se ukázala dobrá spolupráce s dorostem, kde bylo 9 hráčů, kteří mohli nastoupit i za nás. Ovšem pokud se sešel jeden den, kdy hrála obě mužstva (jak starší žáci, tak dorost), byl to pro nás docela problém. Ovšem abych nekončil tuto otázku negativně, ještě se vrátím k pozitivní věci a tou byla chuť hráčů chodit na tréninky, což se následně ukázalo v docházce, která byla výborná. Další pozitivum pro mě byla dobrá spolupráce s ostatními trenéry.
Ačkoliv hokej patří ke kolektivním sportům, mohl bys zkusit vypíchnout nějaké jméno hráče, který podle tebe za uplynulou sezónu udělal největší pokrok?
M.H. Každý hráč udělal určitý krok ku předu, za což jsem ohromně rád. Zkusím tedy jmenovat dva hráče. Prvním jmenovaným je Tadeáš Hanzlík, který dle mého udělal obrovský skok v hokejových dovednostech. Druhý jmenovaný je Richard Pajer. Je to brankář, kterému jsme letos vytvořili registračku, protože s hokejem u nás začal, ale hned měl odvahu a postavil se do branky. Neuvěřitelně moc nám pomohl při tréninku a odchytal si i několik zápasů.
V sezóně jste odehráli 24 zápasů. Při pohledu na tabulku, je jasně vidět, že největší problém mohl být se vstřelenými brankami (113 branek). Čím si to vysvětluješ?
M.H. Střílení branek a důrazné zakončení, to je problém, s kterým jsme se potýkali celou sezónu. Bohužel při tréninku hráči vždy nekladli důraz na samotné zakončení a spokojili se s tím, že pouze na brankáře vystřelili, což je málo. To se potom přeneslo i do zápasů. Při tréninku jsme kvůli tomu vložil několik cvičení a závodů, aby si hráči uvědomili, že pouze vystřelit nestačí, ale musí tam mít tu chuť, vstřelit z každé střely branku. Hokej je o brankách, a to si ty hráči musí uvědomit.
Konečná tabulka
Kanadské bodování starších žáků
Brankáři – statistika
