Hodnocení sezóny – 4. třída

Od začátku sezóny se největším soupeřem ukázala marodka, která nedovolila mužstvu odehrát příliš zápasů v top sestavě. Byly i nějaké další problémy, a jak jste se s marodkou potýkali?

J.B. Sezóna byla kvůli „covidovým“ opatřením docela náročná, ale na druhou stranu musím říct, že se nám povedlo odehrát kompletní porci zápasů. V celé sezóně jsme měli odložené pouhé dva zápasy, které jsme dohráli, takže z tohoto pohledu se nám sezóna docela povedla. Samozřejmě, že nám v tomto ohledu vyšla vstříc i třetí třída, od které jsme si občas museli vypůjčit hráče.

Jak to vypadá s tímto ročníkem do příští sezóny? Bude se hodně hráčů posouvat směrem výše (5. třída), nebo budou hráči ročníkově zůstávat?

J.B.Od nové sezóny je změna, co se týká ročníkového postupu, takže ročník 2012 se nebude posouvat do páté třídy, ale půjde rovnou k mladším žákům. Z tohoto důvodu jsme v druhé polovině sezóny zapojili i různé tréninkové metody, které hráči v mladších žácích mohou využít.

Uzpůsobovali jste kvůli tomuto přesunu nějak tréninky, aby to pro hráče nebyl tak velký skok?

J.B. Od začátku sezóny jsme hráli minihokej, jak už to v těchto kategoriích bývá, ale jelikož dost hráčů chodilo pomáhat také páté třídě, tak si hráči vyzkoušeli již hru na celé hřiště. V druhé polovině sezóny jsme také do tréninků zapojovali různá cvičení, která se dají využít ve hře na celé hřiště.

Na minihokej se různí názory. Myslíte, že minihokej, může být pro hráče stále přínosný?

J.B. Řeknu svůj osobní názor… Myslím, že minihokej je pro začátek vývoje důležitý a řeknu ten nejzásadnější důvod proč si to myslím. Na menším prostoru se dostanou hráči více do hry, musí více improvizovat, protože je na vše menší prostor. Častěji si mohou děti vyzkoušet své dovednosti na malém prostoru a to právě díky menšímu hracímu prostoru. Z tohohle důvodu si myslím, že je minihokej dobrá průprava do budoucna. Samozřejmě najít tu hranici, kdy by se měli hráči nechat hrát na celé hřiště se různí a je to názor od názoru.

Mohl byste uvést jeden zápas v sezóně, který se vám líbil nejvíc, nebo měl největší úroveň?

J.B. Pokud bych měl vybrat jeden zápas, tak by to bylo utkání s Milevskem v domácím prostředí. Ten se povedl nejen po herní stránce, ale myslím si, že si ho užili nejen hráči, ale i rodiče.

Hráči se učí základy hokeje na ledu, ale hokej je i plný historie, příběhů atd. Snažíte se dětem ukázat i tyto stránky hokeje, a jak to případně děti zajímá?

J.B. To je hodně individuální a záleží na každém hráči, jak to vnímá. Někteří hráči se zajímají, někteří si zatím spíše hokej chodí zahrát a tyto historické vjemy zatím úplně neřeší. Na druhou stranu, tady na zimním stadiónu máme na nástěnkách fotky reprezentantů minulých i současných, takže lze pozorovat děti, jak se u fotek zastaví a různě o těch hráčích diskutují. Určitě nepořádáme žádné přednášky pro děti o historii hokeje, protože k tomuhle si myslím, že si musí najít cestu každý sám.

Na závěr bych poprosil o shrnutí sezóny jako celku?

J.B. Jak jsem říkal již na začátku, tak si myslím, že se nám sezóna docela povedla. Když to srovnám s minulou sezónou, která prakticky nebyla, tak musíme být spokojeni maximálně. Nemůžeme si ani stěžovat na špatný přístup dětí, protože se nám nestávalo, že bychom na tréninku byli v menších počtech, takže i docházka byla dobrá. Řekl bych, že všichni mají po té vynucené pauze, velkou chuť do hokeje a do sportu jako takového, za což jsme velmi rádi.