„Co se týká hokeje, tak každá země má svá specifika, přesto, hokej má stejná pravidla u nás, v Kanadě, Německu, nebo třeba v Japonsku“ říká trenér David Káňa

Na začátek se Vás musím zeptat, zda jste si již prošel město Strakonice, a jak na Vás zapůsobilo?

D.K. Ano, městem se procházím každý den a moc se mi líbí. Musím říct, že první dojem mám výborný hlavně z lidí, kteří na mě působí příjemně a přátelsky a to je pro mě velmi důležité.

HC Strakonice je nejstarší klub v jižních Čechách. Jak se na tuto novou výzvu těšíte?

D.K. Víte, nemyslím, že by bylo stáří klubu zásadní. Pro mě jsou důležití hlavně lidé, kteří ten klub tvoří. Funkcionáři, trenéři, hráči, rodiče… Na druhou část otázky musím odpovědět tak, že se samozřejmě těším na novou výzvu a rád bych co nejvíce přispěl svými zkušenostmi a znalostmi k rozvoji hráčů a týmu.

Za svou kariéru jste prošel mnoha kluby, mnoha městy a několika zeměmi, máte tedy možnost srovnání. Mohl byste v krátkosti zavzpomínat na jednotlivá angažmá?

D.K. To by bylo na dlouho (smích). Život v Asii mě například velmi obohatil po lidské stránce. Co se týká hokeje, tak každá země má svá specifika, přesto, hokej má stejná pravidla u nás, v Kanadě, Německu, nebo třeba v Japonsku. Důležitý je přístup lidí…

Kromě práce s menšími dětmi Vás čeká výzva v podobě vedení juniorského mužstva. Stačil jste již některé hráče z juniorky poznat?

D.K. Ano, už jsme měli s juniory první společnou schůzku a v příštím týdnu začneme s tréninkem (rozhovor vznikl 1.5. – pozn. redakce). První dojmy mám dobré, ale nejdůležitější bude ten dojem na konci sezóny, až budeme bilancovat (úsměv).

Jako zkušený trenér máte jistě svůj styl práce, s kterým pracujete. Můžete nám v krátkosti prozradit, co naše svěřence čeká a jaký máte plán letní přípravy?

D.K. Máte pravdu v tom, že každý kouč má svůj rukopis. Přesto se nezlobte, ale na tuto otázku nemohu odpovědět. Trénování je skupinová práce, kde je důležitý každý článek řetězu. Od trenéra přípravky, po trenéra A teamu. Koneckonců, stále není jasné, co a jak nám mocní zakážou a povolí… Myslím, že to je náš největší boj a problém.