Construction Company

„Pro mě osobně je hodně důležité, aby HC Strakonice fungovalo jako jedna rodina“, říká předseda Luboš Parkos

Sportovní kluby si neprochází jednoduchým obdobím. Ať už to byl Covid, či další překážky, které menší kluby musí řešit. Jak vypadá situace v HC Strakonice i s ohledem na to, že HC Strakonice vyměnilo po letech strategického partnera?

L. P. Sport a peníze. Dá se říci, že se jedná o spojené nádoby a vždy to tak asi bude. Pro tuto sezónu převzal pozici hlavního partnera Strakonický pivovar, který se nově přejmenoval na Pivovar Strakonice 1946. Na začátku této sezóny jsme měli docela těžkou hlavu, jak se podaří zajistit rozpočet klubu. Všechny firmy se potýkaly a potýkají s nárůstem nákladů a prostředky, které jsou připraveni vynaložit třeba na podporu sportu hodně zvažují. Jsem rád, že podpora sportu jim stále dává smysl. Cílem před sezónou bylo nezvyšovat příspěvky a udržet všechny podmínky pro děti i hráče na stejné úrovni. Pro nás to znamená, že klub zajišťuje pro všechny mládežnické týmy trenéry, asistenty, rozhodčí a zdravotníky na domácí zápasy, autobusovou dopravu na venkovní zápasy a veškerou administrativu. Díky tomu, že společnost Pivovar Strakonice 1946 převzala roli generálního partnera a ostatní sponzoři nám ve velké části zůstali věrní, se nám tento cíl podařilo dosáhnout. Jelikož konec této sezóny je na spadnutí, začínáme pracovat na zajištění té další. Je to nekončící koloběh.

Máme za sebou další sezónu. Pokud se podíváme čistě na výsledky, tak asi spokojenost nevládne. Přesto, jak bys sezónu zhodnotil?

L. P. Spokojenost rozhodně nevládne a bylo by super, kdybychom ve všech soutěžích byli na nejvyšších místech tabulky. Když to vezmu od nejstarších. Sezóna mužů byla jak na houpačce. Začátek sezóny byl jak ze špatného filmu. Chvilku trvalo než si všechno sedlo – nový trenér, nový realizační tým, soupiska složena převážně z odchovanců… Potom přišla vítězná šňůra, kdy jsme byli i na druhé příčce. Konec základní části nám zase nevyšel a ztratili jsme pozici v první čtyřce pro play-off. Play off je samostatná disciplína, ale musím říct, že oba zápasy, které jsme odehráli s Milevskem byly z naší strany velmi dobré. Favorizované Milevsko jsme hodně potrápili, a domácí zápas se rozhodoval až v SN. Naším cílem bude, abychom všechny zápasy hráli hokej jako v play off proti Milevsku. Jsem přesvědčen, že i diváci by byli spokojeni.  

Kategorie Juniorů je pro nás trochu zakletá. Tam výsledky nebyly uspokojivé. Hodně hráčů odchází studovat střední školy mimo Strakonice, nebo dokonce začínají pracovat. Někteří také zkouší štěstí ve vyšší soutěži v Písku. V této kategorii jsme spolupracovali s IHC Písek, ale kompletní tým se většinou sešel jen na předzápasový trénink, což není ideální.

L. P. U dorostenců vidím pozitivum, že se podařilo po odchodu několika hráčů do vyšších soutěží stabilizovat kádr. Odchody těchto hráčů na jednu stranu snížili konkurence schopnost mančaftu, ale na druhou stranu nás těší, že se podařilo vychovat hráče, kteří se uplatní i v extraligových soutěžích. Druhou věcí je, že někteří hráči byli schopni odehrát určitou porci zápasů i za juniory, což pro ně byla cenná zkušenost, kterou by měli v příští sezóně zúročit.

Kategorie mladších a starších žáků. Upřímně říkám, že se hlavně těším na následující sezónu. U žákovských kategorií jsme shodou okolností a změnou pravidel soutěží poslední dvě sezóny spíše s mladšími dětmi. U těchto dětí je každý rok znát, takže starší žáci v této sezóně schytali víc proher než výher. U mladších žáků byla bilance lepší. Jak jsem řekl, pro příští sezónu mám velká očekávání.

Poslední skupina jsou týmy 2. – 4. třída. V těchto kategoriích se výsledky nezveřejňují, je to pravidlo, které dodržujeme. Jsem přesvědčen, že bilance výher a proher pro nás vychází jednoznačně pozitivně. Hlavním úkolem trenérů v těchto kategoriích je, aby děti hokej milovaly, aby se těšily na každý trénink. Když se jdu někdy podívat na tréninky nejmenších hokejistů, tak si myslím, že se to daří.

Rád bych ještě využil této příležitosti a zmínil, jak se nám daří na naší školičce bruslení. Dlouholetou tváří školičky bruslení je pan Kubíček se svým týmem pomocníků. V letošní sezóně prošlo školičkou okolo 70 děti, což je úctyhodný počet. Uvidíme kolik dětí se nám podaří přetavit v hokejisty.

V sezóně se A tým HC Strakonice účastnil několika akcí. Ať už to byla Drakiáda, tenisový turnaj atd. Pracujete na tom, aby se A tým stal ještě více součástí HC Strakonice, a aby se hráči ještě více zapojovali do různých akcí, které HC pořádá?

L. P. Pro mě osobně je hodně důležité, aby HC Strakonice byl vnímán jako jedna rodina. Všichni musí táhnout za jeden provaz. Toto by všichni, kdo se podílí na chodu klubu měli mít v sobě. Nakonec to vyplývá i z toho, že hokej je kolektivní sport. Myslím, že to byla i odpověď na otázku.

Každý rok se snažíme dělat i akce, které nejsou přímo spojené s hokejem. Hráči A týmu pořádají každoroční tenisový turnaj, tradicí má už i fotbalový zápas. V loňském roce jsme měli premiéru na dračích lodích. S dětmi pořádáme Halloweenské bruslení, Mikuláše na ledě. Děti zdobí před zimním stadionem vánoční strom. Letos by měl opět proběhnou charitativní běh „Děti dětem“ (loňský ročník byl zrušen kvůli stavbě cyklostezky), kdy opět podpoříme handicapované děti. Za zmínku také stojí dopolední bruslení školek, o který je velký zájem.

Na závěr jako vždy musím poděkovat všem, kteří se na chodu HC Strakonice podílí a všem, kteří HC Strakonice podporují jak finančně, tak i fanouškovsky.