ROZHOVOR: Luboš Krupka a Tomáš Růžička hodnotí sezónu 23/24

Letošní sezóna skončila stejně jako vloni ve čtvrtfinále i když byla daleko lépe rozjetá a po základní části jste byly na krásném 3. místě. Je to zklamání?

L.K.: Tak určitě je, základní část jsme zvládli dobře v týmu byla pohoda a kluci dávali do hokeje srdíčko, závěr základní části se nám už tolik nevyšel, a to se projevilo i v zápasech proti Soběslavi.

T.R.: V první řadě bych chtěl zmínit, že já osobně jsem se k týmu připojil, až v polovině sezony. Za to bych chtěl dodatečně vedení poděkovat. Velice si vážím toho, že jsem tuto nabídku dostal.

A nyní k otázce.

Když bych měl najít nějaký zlomový bod sezony, tak za mě je to utkání na Hluboké, kde jsme v prořídlé sestavě prohráli velikým gólovým, ale i herním rozdílem. Tam se do hlav hráčů dostaly, alespoň z mého pohledu, určité pochybnosti o sobě a celkově týmu. To se neslo do dalších utkání, které jsme herně i výsledkově nezvládali. Z pohledu těchto skutečností, se dá jednoznačně říci, že závěr sezony byl neúspěšný a zklamání je tedy na místě.

 

Čím vás Soběslav překvapila?  

L.K.: No tak já si myslím, že nás Soběslav ničím nepřekvapila každý věděl že play off je jiná soutěž a tam rozhodují maličkosti, Soběslav má zkušené mužstvo což proti nám ukázali. My máme mladý tým, kterým se ještě dá pracovat, uvidíme příští sezonu.

T.R.: Soběslav nás v play-off bohužel nepřekvapila ničím. Překvapila nás v základní části, kde jsme na jejím ledě vyhráli 10:1. Tam nás překvapila svou laxností, ledabylostí a celkovou nechutí v přístupu k utkání. Pro naši smůlu se tento výpadek Soběslavi v P-O vyhnul, a naopak tým vystupoval kompaktně, proměňoval přesilové hry a působil daleko odhodlaněji dojít si pro postup než naše družstvo.

 

Jak hodnotíte celou sezonu ze sportovního hlediska a má tým potenciál?

L.K.: Tým potenciál určitě má. Sezóna se hodnotí, kam dojdete v play off a my bohužel skončili v prvním kole, nechci být negativní kluci do toho dávali maximum, makali a za to jim patří poděkování. Škoda některých zranění, chyběla nám bojovnost Patrika Šebesty ale taky zkušenost Marka Hrubého.

 T.R.: Z čistě sportovního hlediska by se asi nabízelo sezonu označit, jako neúspěšnou. Jsou ale faktory, které se jako úspěšné jevit mohou a sice ty, že se podařilo k týmu zkraje sezony připojit dvojici Přibyl-Novák, kteří jednoznačně zvedli kredit týmu, nejen v utkáních, ale také v trénincích, do kterých vnesli tempo a nasazení. Druhým a neméně významným počinem, který se zdařil, bylo zabudování mladých hráčů juniorského věku, což se povedlo opravu dobře. Trojice Zralý, Němec, Prušák mají pro tým velikou perspektivu, potenciál a oni osobně mají parametry značně přerůst úroveň této soutěže.

 

Trenérský tým se v průběhu sezóny změnil, jaká byla spolupráce s Lubošem Krupkou / Tomášem Růžičkou?

L.K.: Tak z mé strany jsem byl rád že do toho Tomáš šel. Kluky znal tak to bylo samozřejmě lepší. Musím říct, že jsme dali týmu trochu náboje a chuť do hry.

T.R.: Byl jsem vděčný, že jsem se mohl k Lubošovi Krupkovi připojit a nabrat po jeho boky zkušenosti, které má s trénováním mužů nemalé.

 

Platilo i letos, že strakoničtí fanoušci jsou šestým hráčem na ledě?

L.K.: Určitě, ve Strakonicích se vždy hrál hokej který se fanouškům líbí. A kluci jsou za podporu fans velmi vděční a zato jim patří velké poděkování, že nás podporovali celou sezónu.

T.R.: Jsou dva úhly, jak se na tohle téma můžeme podívat. V prvním řeknu, že jasně, že jsou super a jdeme od toho. A bude to pravda, protože ti co přijdou, jsou vážně výborní, tým povzbuzují a to za jakéhokoli stavu a obrazu hry. V tom druhém se ale nemohu zbavit mírné lítosti nad počtem, kterým disponují ti skalní neboli „kotel“. Mám totiž v živé paměti, kolik lidí chodilo do „kotle“, když jsem byl ještě aktivním hráčem. Ten rozdíl je markantní a je tedy alespoň na místě poděkovat těm, kteří zůstali věrní a nadále fandí. Je totiž potřeba si uvědomit jednu věc a sice tu, že hráči hrají bez jakéhokoli honoráře, riskují zranění, uvolňují se ze zaměstnání, aby mohli na trénink/utkání, a to jen z jediného důvodu, že mají rádi hokej a chtějí si ho zahrát. Proto si myslím, že by si ze strany fanoušků zasloužili nejen podporu, ale i respekt za to, že je mohou v sobotu v podvečer na dvě hodiny pobavit, ať už bude výsledek jakýkoli.

A proto bych chtěl fanoušky vyzvat, aby v příští sezoně chodili na stadion, brali s sebou své přátele a aby návštěva hokejového utkání nebyla jen sledování sportu, ale aby to brali, jako celek. Podpořili hráče, kteří reprezentují jejich město, vzdali holt partnerům klubu, bez kterých by nemohl fungovat a cítili se jako součást celé organizace, HC Strakonice, protože zakoupením vstupenky se součástí organizace stávají a mohou na to být hrdí.

Takovou filosofii bych chtěl, aby začali naši fanoušci od příští sezony vyznávat!

 

Jak jste jako trenér vnímal spolupráci s generálním partnerem klubu Pivovarem Strakonice 1649 ale i s dalšími sponzory – jejich podpora je pro celý klub velmi důležitá!

L.K.: Jsme za podporu velmi rádi. V dnešní době by to asi bez sponzorů nešlo a všem jim chci moc poděkovat za podporu hokeje ve Strakonicích. A všem lidem, kteří se o hokej starají.

T.R.: Jako trenér se snažíte dělat práci takovou, která je prospěšná pro tým po sportovní stránce. Je to tedy spíše otázka na vedení klubu. Ale je jednoznačné, že bez takových partnerů, jakým je právě Pivovar Strakonice ale i všech dalších by se hokej dělal nanejvýš obtížně, jestli vůbec. Za to patří Pivovaru Strakonice a všem ostatním sponzorům velký dík.