V letošní sezóně budete trénovat výběr 3. třídy (2013), jak se na tuto novou roli těšíte?

F.B. Určitě se moc těším. S většinou hráčů jsem již třetí rok a za tu dobu si troufám tvrdit, že jsme si vybudovali dobré vztahy a máme skvělou partu. Všichni hráči mají chuť se sportem bavit a to je pro nás velmi důležité. Abych se přiznal, tak myslím, že jeden z důležitých pojmů u kolektivů, je slovo zážitek. Společně prožité chvíle a zážitky i v mimosportovním prostředí, udělají mnoho. Proto se snažíme zapojit do přípravy i různé akce, které s hokejem úplně nesouvisí. Třeba i takový pochod na zmrzlinu, měl dle mého velký smysl a byl to jeden z pomyslných střípků do té mozaiky, která tvoří partu. V tomto musím vyzdvihnout i skvělý přístup rodičů, kteří se nám snaží všemožně pomáhat a vycházet vstříc. Ovšem i co se týká rodičů, tak nastala určitá změna a to díky „Covidovým pravidlům“, které neumožnily rodinným příslušníkům častý přístup do kabin. Také si myslím, že se povedlo trefit trenérský štáb, protože jak Jakub Jiřinec a Marek Hrubý na ledě, tak i Blanka Vondrášková, která má na starosti fyzickou přípravu mimo led, spolupracují skvěle. Abych se ale vrátil k hráčům samotným, tak asi jako každý trenér, vidím ve svém mužstvu velký potenciál, u některých potom přímo obrovský. Ovšem, abych něco nezakřikl, tak si jména raději nechám pro sebe (úsměv).

Jak jste spokojen se „suchou přípravou“ a jak moc už jste se s hráči těšil na led?

F.B. Se suchou přípravou jsem moc spokojený. Na začátku trochu statistiky. Šest hráčů ze šestnácti mělo stoprocentní účast na trénincích a tři další děti měly absenci pouze v jednom tréninku! Z tohoto mám radost úplně největší. Co se týká suché přípravy samotné, tak jsme začali hned v dubnu, ještě v omezených počtech. Tréninky byly zaměřené na obratnost, rychlost a v neposlední řadě na hry, které prohlubují spolupráci. Občas jsme to zpestřili víkendovým pobytem na koupališti v Radomyšli, hokejovým bandy hokejem na „betoňáku“ na Šumavské, běháním na podporu speciální školy, nebo opékáním buřtů. Samozřejmě, že vrcholem letní přípravy je vždy přechod na led a na ten jsme se po několika měsíční pauze, těšili opravdu moc. Teď se nám sice některé děti rozjely na rodinné dovolené, či různé tábory, přesto se snažíme makat a připravit se na sezónu, jak to jen půjde.

Jak to vypadá s hráčským kádrem? Bude se lišit oproti tomu loňskému?

F.B. Dost těžká otázka při porovnání s loňskem, kdy sezóna v podstatě nebyla. Před ní jsme udělali zásadní řez a celý klub narovnal ročníky tak, aby hráli všichni tam, kde by měli. Má třída se de facto rozdělila a k původnímu jádru jsme dostali nové hráče. Mohl bych tady popisovat jednotlivé hráče, v čem je kdo silný a popsat takto celý kádr, ale víte co je v tuto chvíli nejdůležitější? Abychom, až se za pár let podíváme na společnou fotku, tak aby se nás tam poznalo co nejvíc z toho kolektivu. Protože dlouholetá a dlouhotrvající docházka je ta největší odměna, kterou může trenér, když se ohlédne, dostat.

Co bude pro Vás v nadcházející sezóně nejdůležitější z pohledu trenérského a na čem hodláte u jednotlivých hráčů nejvíce pracovat?

F.B. Na lásce ke sportu a kolektivu (úsměv). Teď si dovolím odpovědět, jistým domino efektem. Když budou děti hokej, nebo sport milovat, tak jim nic nebude bránit v tom, aby hokej, potažmo sport, dělali. Když budou chtít hokej dělat, budou na něj rádi chodit. Když budou rádi chodit a v tréninku makat, budou se zlepšovat. Když se budou zlepšovat, bude je to samotné ještě více bavit. Ano, je to takový začarovaný kruh (úsměv). Co se týká zaměření na jednotlivé hráče, tak budeme pracovat na bruslení, střelbě, spolupráci, nahrávce… Prostě na HOKEJI. Všechny tyto atributy jsou pro hokej velmi důležité. K čemu je skvělý bruslař, který neumí vystřelit? K čemu je naopak skvělý střelec, který nedojede do pásma? Jelikož jsem kariéru spojil s brankářským řemeslem, tak bych si dovolil rozebrat trochu hru gólmanů. Gólman, je zrcadlem týmu. Na gólmana je vždy nejvíce vidět, protože v brance stojí sám. Ale ani samotný gólman se nemůže zlepšovat, pokud se nebude zlepšovat celý tým. Pokud se nebude v týmu zlepšovat střelba a individuální technika, nebude ani prověřován gólman těmito dovednostmi a na tréninku bude chytat pouze plazivé střely po zemi. Čili potom v zápase bude zmatený, že puk najednou lítá i vzduchem. A jsme zase u toho již zmíněného, začarovaného kruhu. Víte, hokej je jednoduchá hra, ve které jde o to, aby člověk nastřílel více branek, než soupeř (smích). Na druhou stranu, dnes již rozhoduje každá maličkost, a každý detail je svým způsobem velmi důležitý. Na konci bych jen dodal, že nejdůležitější je to, aby hráče hokej bavil, chodili na zimní stadión rádi a prohloubili si tak lásku ke sportu.