V pěti přípravných zápasech, nasbírali dohromady úctyhodných 26 bodů. Od letošní sezóny, si k aktivní kariéře hokejisty, přidali ještě roli asistenta trenéra, v mládežnických kategoriích. Jak se oba dívají na novou štaci a co si slibují od nové výzvy? Na to vše nám v rozhovoru odpověděl Jakub Jiřinec a Patrik Šebesta.

Jak jste se dostali k trénování? Byl to zájem klubu, či vaše osobní iniciativa?

J.J. Byla to naše myšlenka a nevznikla z ničeho nic. Už nějakou dobu jsme se účastnili trenérských kempů Martina Všetečky, kde jsme pomáhali, s čím se dalo. Teď se k tomu přidala spolupráce s mládeží u nás v HC, a jak jsme se k tomu dostali? To se stalo tak, že jsme se přihlásili a udělali jsme zkoušky (úsměv).

Kde jste trenérskou licenci skládali a co všechno bylo náplní, pro úspěšné obdržení licence?

P.Š. Školení probíhalo dva víkendy za sebou ve Strakonicích. Každý ten den se rozdělil na dva bloky, kdy dopoledne jsme trávili na ledě a odpoledne byly přednášky, ať už z pedagogiky, zdravovědy atd.

Do nové sezóny oba vstoupíte v roli asistentů. (Jakub Jiřinec – starší žáci, Patrik Šebesta – mladší žáci) Jak se na tuto novou výzvu těšíte?

J.J. Nevím, jestli použít úplně slovo výzva. Přeci jen, působíme v roli asistentů, čili spíše působíme, jako starší kamarádi pro samotné hráče. Máme roli takových těch hodnějších, čili co se týká nějakých výzev, myslím, že je to spíš otázka na hlavní trenéry. Ovšem samozřejmě se těšíme na novou zkušenost.

Bavíme se tedy o licenci C, která je potřeba k plnění role asistenta?

P.Š. Ano, přesněji řečeno, jde o licence C+ mládež, která je zaměřena primárně k trénování mládežnických kategorií.

Práce trenéra je také časově náročná. Jak se to kloubí s osobním životem?

J.J. Tak času je určitě méně. Kromě starších žáků ještě chodím na led s p. Benešem, s třetí třídou, která je rozdělena na dvě poloviny, čili toho času o víkendu není moc. Abych řekl pravdu, tak můj den vypadá tak, že přijdu z práce, jdu na led, přijdu domů a jdu spát (úsměv).