“Na hráčích bylo stále vidět to zlepšování, tak mě zpětně hodně mrzí, že se nám nepodařilo dostat se z posledního místa. Určitě by si to ti hráči za předvedené výkony, hlavně po novém roce zasloužili.” říká trenér mladších žáků – Luboš Krupka

22. 3. 2020
  • V neúplné sezóně jste obsadili celkově 16. místo. Myslíš, že celkové umístění odpovídá výkonům v zápasech?

L.K. Tak poslední místo v tabulce a jediné vítězství sice nevypadá úplně nejlépe na pohled, ale musím říct, že se hráči s postupem času neustále zlepšovali a je jen škoda, že sezóna skončila předčasně, ačkoliv samozřejmě zdraví je přednější a to se musí respektovat! Jelikož ale na hráčích bylo stále vidět to zlepšování, tak mě zpětně hodně mrzí, že se nám nepodařilo dostat se z posledního místa. Určitě by si to ti hráči za předvedené výkony, hlavně po novém roce zasloužili.

  • Celková sezóna přinesla pozitiva i negativa. Mohl bys vypíchnout jednu věc (jak negativní, tak pozitivní), která Ti utkvěla v hlavě nejvíce?

L.K. Začnu negativem, abychom ho měli dříve z krku. Na začátku sezóny nebyli hráči v dobrém rozpoložení, a ačkoliv tvrdili, že do hokeje mají chuť a stále je baví, tak se to na trénincích moc neprojevovalo. A teď k tomu pozitivnímu. V průběhu sezóny se výrazně změnilo klima v mužstvu, což vygradovalo po novém roce, kdy hráči začali předvádět daleko lepší výkony, odehráli více vyrovnaných zápasů a v únoru se hráčům povedlo vyhrát domácí zápas proti Rokycanům, což jim vlilo obrovskou sílu a hlavně je to posílilo psychicky.

  • Ačkoliv hokej patří ke kolektivním sportům, mohl bys zkusit vypíchnout nějaké jméno hráče, který podle Tebe za uplynulou sezónu udělal největší pokrok?

L.K. Než budu jmenovat dvě jména hráčů, u kterých jsem zaznamenal velký pokrok v hokejových dovednostech, musím znovu zopakovat, že největší radost mi udělal pokrok týmu jako celku. Vím, že to zní, jako klišé, ale v naší situaci, ve které jsme na začátku sezóny byli, to potěší dvojnásob. Teď k těm jménům. V sezóně mi nejvíce příjemně překvapil Tomáš Zeman a Míra Rod, kteří dokázali z pozitivní atmosféry vytěžit asi nejvíc.

  • V sezóně jste odehráli 27 zápasů. Při pohledu na tabulku, je jasně vidět, že největší problém mohl být s obdrženými brankami (295), což je suverénně největší počet. Čím si tuto statistiku vysvětluješ?

L.K. Určitě s tím souvisí menší počet hráčů, které jsme měli k dispozici. Když se člověk podívá na sestavu, tak jsme celou sezónu odehráli prakticky s deseti hráči, což je strašně málo. S tím souvisí další věc a to je fyzická síla. Stalo se nám několikrát za sezónu, že jsme odehráli dvě třetiny vyrovnaný zápas, ale soupeř měl více hráčů a ve třetí třetině nám nasázel třeba šest branek. Občas se také stávalo, že hráči chtěli soupeře přehrát pouze útočně a v tu chvíli zapomínali na obranu, z čehož pramenil ten velký počet inkasovaných branek. Rád bych ovšem skončil rozhovor trochu jinak, než rozebíráním obdržených branek a to tím, že bych chtěl moc poděkovat rodičům za tuto sezónu. Za to, že drželi pohromadě a podporovali hráče i v těch chvílích negativních. Ono je docela jednoduché vést se na vlně euforie, ale když se nedaří, už to tak jednoduché není… Za tu neutuchající energii a dobrou náladu, kterou na hráče přenášeli. Myslím, že výkony na konci sezóny byly takovou malou odměnou nejen pro hráče, ale i pro ty rodiče samotné.