Dne 22. června měli všichni golmani z HC Strakonice jedinečnou příležitost vyšperkovat své brankářské dovednosti na zimním stadionu díky návštěvě uznávaného šéftrenéra brankářů Chomutova pana Josefa Duška. Tato respektovaná persona přijela do Strakonic i díky vřelé známosti se strakonickým hokejovým vedením, především s panem Táborem, jenž podle svých vlastních slov měl celou tuto nevšední akci na starosti, ba co víc sám ji vymyslel. “Vše jsme připravovali asi tak tři týdny. Jsem rád, že se mohou mladí golmani, ale i například hoši z “áčka” přiučit něco nového od pana Duška. Právě tato příležitost je může posunout zase o krůček dál”, tvrdí s úsměvem pan Tábor. Jak bylo očím vidno, zájem malých kluků, začínajíc s hokejem, ale i mnohem zkušenějších brankářů byl skutečně enormní. “Jsem strašně moc rád, že jsem dostal šanci naučit se novým brankářským zvyklostem, které jsem neznal. K panu Duškovi opravdu vzhlížím a chovám k němu velký respekt”, podělil se se svými pocity těsně před tréninkem brankář juniorů Josef Štrobl. Poté již všichni golmani zarytě praktikovali čtyři cvičení, které se skládaly z trampolíny pro zlepšení koordinace těla, z laviček pro lepší tělesný balanc, z dvou kluzkých desek mimochodem darované od pana Čistoty jako sponzorský dar sloužící pro techniku skluzů a v neposlední řadě z fenoménu zvaný “dělo”, který automaticky střílí puky určitou rychlostí na brankáře. Právě na poslední zmiňované cvičení se nejčastěji upínal zrak přihlížejících a není se čemu divit. Toto jedinečné zařízení, které k nám přišlo ze Švédska v dobách největší slávy Dominika Haška se totiž používá prakticky pouze v extraligových klubech. Samotný Hašek je považován za strůjce tohoto tréninkového blaha pro golmany v České republice. Na vše samozřejmě přihlížel samotný pan Dušek a neúnavně chrlil jednu užitečnou radu za druhou. Není zřejmě žádným překvapením, že nám všem udělal radost poskytnutím byť krátkého ale bezesporu exkluzivního rozhovoru pro všechny fanynky a fanoušky strakonického HC.

 

Váš cíl tohoto brankářského kempu je zřejmě jasný – předat co nejvíce vašich zkušeností mladým brankářům. Je to tak?

Ano, rozhodně. Zaměřuji se především na detaily, které jsou často opomíjeny. Učím určité automatismy, které by jedinec měl poté využít v ostrém zápase a vůbec o nich nepřemýšlet. Zrovna tento typ trénování je podle mého názoru nezbytný. Velice užitečné je při těchto cvičeních trénovat periferní vidění, s kterým je úzce spjat pro brankáře životně důležitý reflex.

 

Nejzajímavějším zařízením k vidění je již poněkolikáté oslavované “střílecí dělo”. Je náročné praktikovat tato cvičení pro golmany?

V komíně toho děla je k dispozici až 30 puků a vemte si, když na vás pak začne střílet rychlostí golfového úderu o frekvenci jedné sekundy. To pak brankářovi stačí 15 puků a má dost. To se ale bavíme spíše o profesionální úrovni. S mladšíma klukama na to jdeme pomaleji. Dělo se dá všemožně nastavit – jak už frekvence, směr střely, tak i rychlost. Jakmile shledám určitou chybu, kterou brankář dělá, střely se zastaví a já se snažím poradit a nedostatek doladit.

 

Je všeobecně známo, že například Jaromír Jágr trénuje sám po nocích. Pomáhá právě toto zařízení golmanům k individuálnímu tréninku?

Přesně tak, to je účel toho všeho. Selským rozumem si každý řekne, že golman potřebuje k tréninku další hráče. Ale právě toto dělo dokáže díky automatické regulaci zaměstnat golmana v bráně bez potřeby dalších lidí, což je obrovská výhoda. Sám Hašan (pozn. Dominik Hašek) to pokládal za svou obrovskou přednost a i díky němu to nyní můžeme využívat.

 

Jste šéftrenérem brankářů chomutovksých Pirátů. Ptát se, zda vás tato práce naplňuje je asi zbytečné, že?

Hokej je můj život. Se samotným chytáním jsem začínal v Hradci Králové a měl jsem to štěstí se dostat do party, v níž byl součastí například i Vláďa Martinec nebo Bohuslav Šťastný. Procházel jsem také mládežnickými výběry reprezentace, to znamená, že určité zkušenosti po herní stránce bych měl mít také. (úsměv) Obecně když člověk něco ví či tuší, je lidskou povinností to předat a tak je to i u trénování hokeje. Kupříkladu mentalita Kanaďanů je v trénování jiná. Vždy byli překvapení a klepali si na čelo, když jsem prodával své vědomosti a dával rady profesionálním golmanům v jejich zemi. Kanadští trenéři by asi sami od sebe českému golmanovi nepomohli. Já objíždím hokejové kempy rád, protože chci českému mládežnickému vývoji něco dát. Nechci vidět za deset let český hokej dole s vědomím, že jsem pro to nic neudělal…

 

Kdo je Josef Dušek?

Josef Dušek pochází z východních Čech. Během aktivní kariéry chytal za mládežnické reprezentační výběry, dostal příležitost i v brance Pardubic. Po vojně, kterou strávil u klasické jednotky u obrněného transporteru, působil ještě ve druhé nejvyšší soutěži v barvách Třince a Hradce Králové, aby v osmadvaceti letech s hokejem skončil. Ihned poté se Josef Dušek začal věnovat trenérské činnosti. Vyzkoušel si u několika týmů pozici jednoho z asistentů, ale neustále se věnoval brankářům. V počátcích pracoval mimo jiné po boku profesora Kobery, později sbíral zkušenosti vedle uznávaného kouče brankářů Josefa Bruka – bývalého osobního trenéra Dominika Haška. V trenérském životopise Josefa Duška najdeme mimo jiné štace jako Sparta Praha nebo Eisbären Berlín, kde pracoval téměř čtyři roky a na jaře 2006 se radoval ze zisku mistrovského titulu. Kromě toho se spolu s Vladimírem Jurzinovem a Clémentem Jodoinem podílel na přípravě mládežnického projektu Red Bulls Salcburk. Před příchodem k Pirátům působil u týmu Patriot Budapešť v ruské MHL, juniorské obdobě Kontinentální hokejové ligy.