Vstřelil jediný gól svého týmu, radost z něj ale neměl. Na porážce hokejistů Strakonic 1:5 v Písku totiž útočník Michal Bazgier nic nezměnil. „Radost není taková jako po vítězství,“ poznamenal. Ve druhé třetině vyrovnal na 1:1, když se protáhl mezi bránícími protihráči, únik zakončil mezi nohy Václava Pipka, brankáře Písku.

Gól se vám ale povedl…
Nakonec se ale vůbec nepočítá. Je navíc jedno, kdo dá gól. Na to nekoukáme. Chtěli jsme urvat nějaké body, alespoň jeden za remízu, což se nám nepovedlo. Škoda.

V čem byla vaše porážka 
rozhodující?
Měli jsme hodně šancí, nedokázali jsme je ale proměnit. Nejdříve jsme sice prohrávali 0:1, ale pak dokázali srovnat. Duel byl vyrovnaný. Musíme se více prosazovat.

Jak byste popsal svůj zásah?
Sebral jsem jednomu soupeři puk a jel na dva beky. Myslel jsem si, že oni čekají, že pojedu do rohu. Tak jsem to zkusil projet mezi nimi.

V zakončení jste si poradil mazácky. Bylo plánované?
Na tréninku jsem zkoušel zakončovat mezi nohy gólmana. Vyšlo to i v zápase.

Dařilo se vám plnit předzápasové pokyny trenéra?
Na tréninku jsme zkoušeli vybruslovat protihráče, když si najíždějí. A dařilo se nám to, bylo hodně zakázaných uvolnění. Tím jsme se uklidnili.

Zápas se na stranu Písku zlomil až ve třetí třetině…
Soupeři se postavil puk, napálil ho na branku a spadlo to tam. Ale takové góly padají, musí se prostě střílet.

Autor: Radek Papáček/www.denik.cz